Kamarádky

Jsou akce krásné, hezké, pěkné, nudné, blbé a takovou zvláštní kategorii tvoří obecní Mikulášská dětská taškařice.

No, taky se sama sobě divím, že tam jako furt chodíme. Ale zase venku prší, tma už je skoro v půl třetí, divadlo, kino nic a tohle je za rohem. Ta představa celého dne stráveného doma je nepěkná. Tak jsme šli i letos. Jasně, že vše dle očekávání.

I přesto všechno vím, že s tím organizátoři měli hodně práce, a taky mě nenapadá jak to dělat jinak, ale příště by aspoň při příchodu očekávané trojice, nemuseli podmanivě řvát Queeni. To jako nic proti pěveckým legendám, ale ono tam furt něco bylo moc nahlas.

Ale na všem je něco pozitivního. Adélka si tam našla kamarádky. Dvě holčičky tam s ní pořád tancovaly a Áďa je dirigovala jaké grimasy mají dělat při focení. Holky dělaly, Adélka fotila. Uvědomila jsem si jak je samostatná, společenská a přátelská. Jsem na ní hrdá.