neděle 27. září 2009

Naše krásky


Blondýna, zrzka a hnědovláska.

Drsná...


... v půjčených brýlích od tety ;-) .

Z pouti




Než to dopíšu, tak asi bude po půlnoci. Rok od mého prvního příspěvku, který byl taky pouťový.

Hezký rok.

sobota 26. září 2009

Domácí úkol


Na fotce je Adélka píšící první školkový domací úkol. V pozadí je vidět Kájinka, jak pečuje o kaštanová zvířatka ;-) .

Kaštany


Ve středu jsme byly s holkama, s tetou Věrou a Nikolkou na procházce. Bylo opravdu nádherně. Holky toužily po kaštanech, tak jsme k nim směřovaly cíl naší cesty.

Našly jsme jich docela dost. Druhý den jsem koupila špičatá páratka a mohlo se začít tvořit. Zvířatek jsme vytvořily možná deset. Do druhého dne, kdy jsem je fotila, zbyla jen tahle trojice. Karlička si je nějak zamilovala, a ten zbytek nevydržel nával její láskyplné péče ;-).

pondělí 21. září 2009

Na člunu na Labi




Tak tady jsem naštěstí nebyla, na moje nervy by to asi nebylo ;-).

Ale posádka vypadala spokojeně.

Svatba Evy a Tomáše





Byla moc hezká. Nevěstě to moc slušelo a děti si to užily.

Tak hodně štěstí ve společném životě!

Copánky


V sobotu jsme se chystali na svatbu, tak v pátek došlo na Adélčiny první copánky na spaní.

Úplně jsem si vybavila, jak jsme si je se ségrou taky dělaly. A potom ráno zase vlasy máčely vodou, protože jsme si připadaly vlnité, jak ovce ;-).

Autoportréty


Divadlo


Ty papírové figurky, z kterých je vidět jen kousek, dělala Adélka ve školce.

Na dvoře




Holky si spolu docela vyhrají. Adélka je výborný navigátor: vem ty kamínky, podej mi je, hoď je tam, rychle, no, no, tam, to je vono, máma jde, schovej to...

středa 16. září 2009

Máme se...



... dobře. Školka nám úplně překopala náš obvyklý denní běh, tak se s tím vším ještě pořád trochu sžíváme.

Adélka je stále nadšená. Sice její obvyklé odpovědi jsou: nic, nevím, normálka, dobře. Ale doma, třeba k večeru, je někdy i sdílnější. Tak si z těch jejích útržků, které pustí, dávám dohromady, jak se ve školce má. Pořád si ten pocit, že jí tam je dobře, užívám. Dneska měla pro mě v šatně překvápko. Musela jsem zavřít oči a byla tam jetelová kytička. Tak máme v kuchyni takovouhle parádu ;-).

Se školkou jezdí na koníky, tak fotka je z toho. Adélka totiž na školkových výletech fotí. Když něco nemůže, co ostatní děti jo, tak to všechno dokumentuje, když se jí teda chce. Už i do školky přinesla první várku fotek. A líbily se. Tuhle fotku fotila paní učitelka.

Karolínka je zlatá. Musela si trochu zvyknout na jiný denní režim. Ale zase máme naše společné dopoledne. Pořád mi něco povídá, to si asi užívá, že jí u toho nikdo nepřekřikuje a já poslouchám jenom ji, tak mě vůbec nešetří ;-) .

úterý 8. září 2009

Na trampolíně



Dostali jsme volňásky od naší rehabilitační sestřičky, tímto jí ještě jednou děkuji, do Šťastné země v Radvánovocích i do Liberce na Smeťák, tak je využíváme.

sobota 5. září 2009

Pohádkový les


Dnes jsme se vydali na výpravu pohádkovým lesem. Holkám se všechny bytosti líbily, jen u Perníkové chalupy byla Kájinka trochu bojácnější.

středa 2. září 2009

Školka

Tyhle řádky píšu potichoučku, polehoučku. S velkým přáním, aby to tak vydrželo i nadále.

Adélka chodí od včerejška do školky. Od 8 do 12. Včera jsem si zařídila hlídání pro Kájinku, že budu ve školce s Adélkou, abych mohla vše potřebné vysvětlit a tak vůbec. Za půl hodinky nebylo co vysvětlovat. Paní asistentka si věděla rady velmi brzy.

Zatím jsme se setkali se vstřícností a s tím, že vše nějak půjde vyřešit. Kéž by to tak zůstalo. Dneska, když jsem si šla pro Áďu, tak jsem čekala, že určitě se něco vyskytlo, něco, kde byl problém... A ono ne. Prý všechno vpořádku, ať se máme hezky a že se uvidí zase zítra.

Adélka je nadšená. Má tam kamaráda Péťu a zpívali Není nutno. A k obědu snědla polévku a celý řízek. Jen brambory trošku nechala. A řekla paní učitelce všechno o nás. A namalovala krtka a zítra si bude hrát s pračkou. A paní učitelka si s ní házela míčem a dostala dáreček k svátku... A měla jsem se moc hezky a už jsem se na tebe těšila, maminko, víš ;-) .

Poslední kontrola v Motole


V pondělí jsme byli na poslední kontrole Adélčiny zlámané nohy. Noha je zahojená. Hurá. Hurá. Hurá.

Doufám, že zase Motol dlouhou dobu neuvidíme. To jako nic proto péči na ortopedii, byli jsme moc spokojení, dokonce jsme si dovolili paní doktorku na konci léčby obdarovat kytičkou, jako takové poděkování za její přístup. Ale přece jen, lépe se žije bez nemocí a nemocnic.

Návštěva Nikolky



Ve středu u nás byla na návštěvě Nikolka s tetou a babička. Už jsem tu mojí neteřinku dlouho neviděla a je to kočička krásná, co roste jako z vody.

Holky se k nejmladší sestřence chovají moc hezky. Pořád si s ní povídaly a volaly na ni: Niky, Niky, Nikolko...Tu jejich intonaci slyším v hlavě ještě teď ;-) .

Sobota s tátou



Jednou za čas jdu o víkendu pracovat a o holky se plně stará táta.

Po mém návratu vypadají všichni docela spokojeně. Jedou si takové svoje pomalé tempo. Snídaně většinou nekončí před jedenáctou. Ale komu to vadí? Není nad pestrost života.

A u těch ubrousků, které použili jako prostírání, jsem zapomněla, že je vůbec máme.

Tělocvik


V tom teda zase vyniká Karolínka. Je obratná a má i velkou výdrž v chůzi - asi ji nouze naučila ;-).

Malování



Adélka je malířka, moc ji to baví a vydrží u toho opravdu dlouho. O Karolínce tohle napsat nemůžu, ale už namaluje i pěkné kroužky ;-) .