

Dnes fotila Adélka.
Holky zase nemocníčkujou. Karla má teplůtku a lezou ji stoličky. Adélka má teplůtku a kašel. No, nevadí. I doma se dá udělat hezký večer. Stačí dobré pití a dobré čtivo.
Naštěstí odpoledne holky chvíli hlídala babi a já mohla jít do místní knihovny doplnit to čtivo. Pití máme.
Ještě k té knihovně. Je u nás v obci, skoro za barákem a je výborná. Je tam moc milá paní knihovnice. Většinou tam chodíme s Adélkou. Ta se tam moc těší, jednak si vybírá knížky, ale hlavně jí paní knihovnice nechává načítat půjčené knížky do počítače. Dnes si Adélka přála Krtečka. Kájince jsem vybrala Hledá se Nemo.
Je tohle nějaká spravedlnost? Já peru, vařím, uklízím a nevím co ještě, ale takového vítání se mi nedostává. Táta chodí hodně pozdě večer, někdy čte pohádky a dělá blbinky.
No jo, hlavně, že ještě můžu bydlet doma, že mě jako neposílaj pryč. I když na Adélku nesmím někdy ani koukat. Ale zase, nějak se ta osobnost musí vytvářet, že jo.
Dneska jsem se probírala starejma fotkama. Hezká zábava. Na hodně věcí už jsem zapomněla, bylo milé si je znova připomenout. I když všechny vzpomínky nejsou hezké, ale to je život. A pro mě je přes všechno, nebo možná právě proto, moc hezký.
Ty jo, podle těch fotek jsme zažili věcí, to snad ani není pravda ;-) .
O víkendu jsme byli na dlouho plánované, rodinné návštěvě v Mostě. Objeli jsme mnoho míst, které si pamatuji z dětství. Prohlédli mnoho fotek a zavzpomínali na hodně lidí (teda hlavně babička a teta) .
Teta s Jirkou se o nás báječně starali. Karolínka se po dlouhé době svezla kočárkem. Náležitě si to vychutnala, neudělala ani jeden krok. Budiž jí to přáno, ťapalce mojí. Adélka spala v postýlce pro Amálku. Vstávala první a prý se jí spinkalo dobře.