středa 12. listopadu 2008

Vítání táty


Je tohle nějaká spravedlnost? Já peru, vařím, uklízím a nevím co ještě, ale takového vítání se mi nedostává. Táta chodí hodně pozdě večer, někdy čte pohádky a dělá blbinky.

No jo, hlavně, že ještě můžu bydlet doma, že mě jako neposílaj pryč. I když na Adélku nesmím někdy ani koukat. Ale zase, nějak se ta osobnost musí vytvářet, že jo.

3 komentáře:

wlcice řekl(a)...

k tohle máme úplně stejně! Mně ty domácí práce jednou uúúúplně zahltí. Nezvládám to. Tatínek všeho nechá a jde si hrát, lehne si na koberec, nebo rozloží hru na zem a je to. Mně na to nezbývá čas- a je to špatně!!! mám pocit, že pořád neco musím... blbě nastaveno... převzato od matky :-( Jak z toho ven???? pa*M

Anonymní řekl(a)...

to je asi všude stejný,ženská se může přetrhnout...táta jre prostě táta,ale když je něco bolí jsme zase v kurzu my...mámy..M

Anonymní řekl(a)...

Jojo, taky to znám a někdy mi to srdce trhá, na druhou stranu, je to moc fajn, že maj ty taťky rádi, ne?:)

Už i ten náš Benjamínek se může ztrhat, jak táta po čtvrté otevře dveře - do té chvíle můj přívěsek ke mně nechce ani za nic!!!

Danko - moc se mi líbí, jak mívaj holčičky podobný oblečení, už jsem ti to chtěla napsat dávno:)

Diny