Do Jastarni dorážíme asi v devět hodin. Místo na náš stan jsme sehnali, tak stavíme.
Počasí je krásné, moře nádherné. Adélka nepotřebuje ke štěstí nic jiného než lopatku, kterou může hloubit hluboké, ale opravdu hluboké, studny. Kájinka říká moři, že zlobí - to jako ty vlny - a strašně se tomu směje. Jsou užasné, z moře obě nadšené...
Žádné komentáře:
Okomentovat