Na dvoře

Holky si spolu docela vyhrají. Adélka je výborný navigátor: vem ty kamínky, podej mi je, hoď je tam, rychle, no, no, tam, to je vono, máma jde, schovej to...

Máme se...

... dobře. Školka nám úplně překopala náš obvyklý denní běh, tak se s tím vším ještě pořád trochu sžíváme.

Adélka je stále nadšená. Sice její obvyklé odpovědi jsou: nic, nevím, normálka, dobře. Ale doma, třeba k večeru, je někdy i sdílnější. Tak si z těch jejích útržků, které pustí, dávám dohromady, jak se ve školce má. Pořád si ten pocit, že jí tam je dobře, užívám. Dneska měla pro mě v šatně překvápko. Musela jsem zavřít oči a byla tam jetelová kytička. Tak máme v kuchyni takovouhle parádu ;-).

Se školkou jezdí na koníky, tak fotka je z toho. Adélka totiž na školkových výletech fotí. Když něco nemůže, co ostatní děti jo, tak to všechno dokumentuje, když se jí teda chce. Už i do školky přinesla první várku fotek. A líbily se. Tuhle fotku fotila paní učitelka.

Karolínka je zlatá. Musela si trochu zvyknout na jiný denní režim. Ale zase máme naše společné dopoledne. Pořád mi něco povídá, to si asi užívá, že jí u toho nikdo nepřekřikuje a já poslouchám jenom ji, tak mě vůbec nešetří ;-) .

Na trampolíně

Dostali jsme volňásky od naší rehabilitační sestřičky, tímto jí ještě jednou děkuji, do Šťastné země v Radvánovocích i do Liberce na Smeťák, tak je využíváme.

Pohádkový les

Dnes jsme se vydali na výpravu pohádkovým lesem. Holkám se všechny bytosti líbily, jen u Perníkové chalupy byla Kájinka trochu bojácnější.

Školka

Tyhle řádky píšu potichoučku, polehoučku. S velkým přáním, aby to tak vydrželo i nadále.

Adélka chodí od včerejška do školky. Od 8 do 12. Včera jsem si zařídila hlídání pro Kájinku, že budu ve školce s Adélkou, abych mohla vše potřebné vysvětlit a tak vůbec. Za půl hodinky nebylo co vysvětlovat. Paní asistentka si věděla rady velmi brzy.

Zatím jsme se setkali se vstřícností a s tím, že vše nějak půjde vyřešit. Kéž by to tak zůstalo. Dneska, když jsem si šla pro Áďu, tak jsem čekala, že určitě se něco vyskytlo, něco, kde byl problém... A ono ne. Prý všechno vpořádku, ať se máme hezky a že se uvidí zase zítra.

Adélka je nadšená. Má tam kamaráda Péťu a zpívali Není nutno. A k obědu snědla polévku a celý řízek. Jen brambory trošku nechala. A řekla paní učitelce všechno o nás. A namalovala krtka a zítra si bude hrát s pračkou. A paní učitelka si s ní házela míčem a dostala dáreček k svátku... A měla jsem se moc hezky a už jsem se na tebe těšila, maminko, víš ;-) .

Poslední kontrola v Motole

V pondělí jsme byli na poslední kontrole Adélčiny zlámané nohy. Noha je zahojená. Hurá. Hurá. Hurá.

Doufám, že zase Motol dlouhou dobu neuvidíme. To jako nic proto péči na ortopedii, byli jsme moc spokojení, dokonce jsme si dovolili paní doktorku na konci léčby obdarovat kytičkou, jako takové poděkování za její přístup. Ale přece jen, lépe se žije bez nemocí a nemocnic.

Návštěva Nikolky

Ve středu u nás byla na návštěvě Nikolka s tetou a babička. Už jsem tu mojí neteřinku dlouho neviděla a je to kočička krásná, co roste jako z vody.

Holky se k nejmladší sestřence chovají moc hezky. Pořád si s ní povídaly a volaly na ni: Niky, Niky, Nikolko...Tu jejich intonaci slyším v hlavě ještě teď ;-) .