Bajki Babuni

Když se dostaneme do Polska, vždycky si tam koupíme nějakou pohádkovou knížku. Taťka má z poloviny polskou krev, tak holčičkám z těchto knížek předčítá. Docela je to baví, holky i taťku. To jest fajnie.

Procházková

Dnešní den byl deštivý a docela chladný. I přesto  bylo, v zájmu zachování duševního zdraví, nutné udělat procházku. Byla hezká. Špinavá, kalužová, klacíčková, setmělá, červenotvářičková, vyfoukaná, šustivá, bonbónová... i taková byla.

Adélky tvořeníčko

Adélka je velká šikulka. Moc jí baví malování, lepení a stříhání.

Proužky si sama nastříhala, slepila, pro řetěz vymyslela umístění a pak vše sama vyfotila.

Zlatovláska

Dám si sem ještě jednu. Ráno si Adélka dala na hlavu žlutý ručník a od té doby jsme ji nikdo nemohli říct jinak, než Zlatovlásko. Vydrželo to až do večera. Už spí, Kája i Zlatovláska.

Heidi

Pořád jsme doma. Dnes jsme hodně četli. Knížku, Heidi, děvčátko z hor, Adélka miluje. Jednak proto, že Heidi se vlastně jmenuje Adelheid, takže stejně jako ona a druhak proto, že je tam Klárka, která je na vozíčku. 

Dokonce jsme nedávno  pořídili i DVD, je velmi oblíbené. Kniha i kreslená pohádka mají šťastný konec, Klárka se zázračně uzdraví a vozík už nepotřebuje. Paráda, ale u nás to tak není, takže zatím to vede jen k docela závažným otázkám, které nám Adélka pokládá.

Dobrý trénink na budoucnost, ale stejně, kdyby jste někdo věděli o nějaké hezké dětské knížce nebo filmu, kde je dítko na vozíku a končí to šťastně i přesto, že se žádné haleluja uzdravení nekoná, tak mi dejte, prosím, vědět.

Modelování

Už je to doma dlouhé. Modelování mělo docela úspěch. Aspoň, že tak.

Nemocníčci

Postihla nás choroba. Smrkáme, kašleme, potíme se, snažíme se uvolnit ucpané nosy. 

Má to jednu výhodu, a to, že jsme nastydlí všichni najednou, takže se naše potřeby naštěstí  shodují. Dnes už jsme viděli Shreka 3, teď běží Mrazík. Doufám, že to nebude trvat dlouho.

Jablíčková

Středa. Zase jsme byly v Jablíčku na kroužku. Čím dál tím více si uvědomuju, že chození na tenhle kroužek byl velmi dobrý počin. Velký dík patří paní učitelce Renče, je fakt výborná. A já ji děkuji za samozřejmost s jakou přijala Adélku. Moc se mi líbí, že se k ní chová jako k ostatním dětem, žádná lítost, rozmazlování nebo odstrkování.

Dneska se tvořili strašidláci z dýní.

Koncert

Dneska byl u nás Hradišťan, tak jsme šli. Smutek, radost, naděje, víra, láska, touha, odpuštění, to všechno jsem v jejich písničkách slyšela. Krása.

Taky napsali z pojišťovny. Zjednají nápravu, vchod řádně označí, parkování budou hlídat a ještě mi děkují za připomínku. Všem děkuju za podporu, jsem moc ráda, že jsem to nenechala vyšumět. 

Nákupy 1

Dneska jsem si udělala radost a koupila si pončo a nové botky. Byly jsme s holkama, tetou a babi. Mise byla náročná, ale úspěšná. Má zatím bezdětná sestra, po vysazení u domu pravila, si udělám kafe a půjdu spát... Ale já myslím, že holky zas tak nezlobily. No, jen potřebovaly všechno vědět, teď hned. A hamat a pít a taky teď hned. Teto, za pár měsíců si povíme, jo :-) .

Pouštění draků

Byla to nádhera. Draci létali. Děti se smály, běhaly, jezdily, křičely, brečely, čůraly, jedly, pily, pištěly. Vítr fučel, slunce svítilo. David motal, Petra pomáhala. Táta opravoval, máma fotila.

Válecí

Tak tolik dneska od nás. Prostě válecí odpoledne. Venku pršelo, my, holky, neměly žádnou pravidelnou aktivitu, a tak jsme se plácly na zem a hrály si. Mám ráda takové dny, ale nesmí být moc často, protože to pak není příjemné nicnedělání, ale nuda, a to je rozdíl. 

Adélka si hrála na pana doktora a psala recepty a říkala, tak tady to máte paní Kájinková a nashledanou. Pak taky říkala, že není moje dcera, ale manželka. Karolínka strašně nadšeně tleskala miminku, že se jako vyčůralo na nočník. Teď už spinkaj, berušky moje. 

Divadýlko

Dneska jsem byla s holkama na divadýlku. Jmenovalo se to Tam, kde žijí divočiny. Bylo to o zlobení kluka Maxe a nejen jeho. Moc hezké. Děti byly do představení zapojeny, hrály na různé nástroje, držely kulisy. Adélka dělala moře, šlo jí to moc hezky. Karolínka byla pohádkou úplně zaujatá, tak ani nedošlo na bonbóny, mojí záchranu, kdy je pro Karlu představení příliš dlouhé.

Bylo tam několik školek a opět jsem viděla, jak některé učitelky se umí k dětem tak hezky chovat a některé grrrr...třeba už to, že je osloví příjmením. Byla tam jedna školka z maličké vesnice v okolí. Působili tak harmonicky, klidné paní učitelky, klidné děti, taková klidná atmosféra už na pohled. 

Jinak divadlo máme rádi všichni a chodíme často.

Vytočená

Občas musíme z našeho malého města jet do blízkého velkého města a vyřídit různé věci. Dnes jsme vyřizovali na VZP. Ach jo. Budova, kde sídlí VZP není úplně bezbarierová, ale jisté věci tam jsou přizpůsobené, teda byly by, kdyby...To, že branka, kudy vede bezbariérový přístup z hlavní ulice je stále zamčená, mě už snad ani nevytáčí.

Musíme tedy vždy obejít kus ulice, dva domy a dostaneme se k zadnímu vchodu, který je také bez schodů. Dnes tam, ale bylo překvápko. Dvě auta zaparkovaná asi 10 cm ode dveří a mezi nimi 40 cm mezera. My jsme s Adélkou jen tak, tak projeli, vyřídili jsme potřebné.

Při cestě zpátky mě to začalo docházet, jako to, že mě to neuvěřitelně vytočilo. Nejsme přeci jediní, kdo potřebuje vchod bez schodů. On v té budově JE, ale stejně smůla. Prostě jenom proto, že si někdo nemůže zaparkovat o 10 m dál. Adélka projela, ale co jiné Adélky s vozíkem o 10 cm širším, maminky s kočárky, pánové a paní o berlích...No, nic. Nejdřív jsem to chtěla jít hned řešit, ale jaksi bylo za minutu tři a pracovní doba dnes do tří. Tak jsem si to v tom vzteku aspoň vyfotila.

Pak jsem si říkala, že na to kašlu. Adélku vytáhnu i po schodech a nemám náladu se s někým hádat, ale večer jsem nad tím přemýšlela a nekašlu na to. Napíšu jim a upozorním je na to, ve vší slušnosti, ale ozvat se musím, za všechny Adélky světa. Třeba si to ani neuvědomují. Tak to většinou je, mnoho nedorozumění pramení z nevědomosti, ale kde na to pořád brát sílu, že jo?

Prosba

I hezký den se dá zkazit nervozitou a netrpělivostí. Holčičky moje, zítra budu mít víc trpělivosti na vaše blbůstky...Dnešek mi odpusťte.

Hračky

Panenku Becky, tahá Adélka s sebou už asi půl roku. Ona se jmenuje Becky v originále, ale Adélka jí říká Begí. Begí prý dneska měla narozeniny, nejdříve ji chtěla Adélka, jako dárek,  koupit bonbóny, že je budou mít spolu dohromady, protože já jsem odmítala kupovat tři pytlíky. Ale vše nakonec dopadlo jinak. Adélka si místo bonbónů koupila DVD Willy Fog. A dárek pro Begí je to, že se na to budou koukat spolu. Adélko, hezky jsi to vymyslela. 

Kájinka svoje oblíbené hračky ještě dost mění. Teď vede pouťový koník. Ten narozeniny neměl.

Nedělní

Vernisáž

Fotila Adélka pro maminku, protože já tam nebyla, jen taťka a holky.

Podzim

Dneska byl nádherný den, podzimní, slunečný. Já mám ráda i ty deštivé a mlhavé. Docela výhoda, protože počasí mi náladu jen tak nezkazí.  

Babičky

Já jsem pracovala, táta studoval, a tak holčičky byly u babiček, každá u jiné. To rozdělení má velké výhody. Holky si odpočinou od sebe a babičky nemusí dělat soudce. Holkám se u babiček moc líbí. Pro mě je moc příjemné, možná až osvobozující, vědět, že holkám je dobře i jinde a i s jiným, než jen doma a s námi. Babičky, díky. Vím, že to není samozřejmost a moc si vaší pomoci vážím, a ještě víc si vážím toho, že od začátku obě naše holky milujete, bez výhrad. 

Adélka měla na svém pobytu foťák. Tak dokumentovala. Něco ona, něco babi.

Karlička Zimnička

Když ji miluješ, není co řešit. A taky zkouška nové zimní výbavy.

Na rehabce

Dneska jsme byli na rehabce. Máme moc hodnou cvičící tetu a Adélka se u cvičení moc snaží. Tak dostala perníček. A Kájinka taky, protože se zase moc snaží u čekání. Jsou to holky snažilky. 

Draci

Toho zelenýho vytvářela Adélka, žlutého Kájinka. Ještě nějakýho pustit ve větru, letos to musí vyjít.

Modelky

Adélka si ráda hraje na modelku a pózuje na počkání. Umí různé druhy úsměvů, různé naklánění hlavy a na požádání si klidně všelijak zamotá ruce. Kájinka před foťákem utíka, tak si ji sem dám dvakrát, protože to je fakt úspěch.

Hlídání Vašíka

Teta Klára potřebovala k panu doktorovi, a tak jsme hlídaly Vašíka. Bylo to super. Adélka se na miminko tak těšila, že od rána nemluvila o ničem jiném. Vašík byl moc hodný a úsměvem na holkách nešetřil. Pak teda, když jsem ho začala chovat, tak úsměvem začala šetřit Karla a už se s ním nechtěla dělit ani o tyčinky, které mu předtím tak nabízela. 

Adélky autoportrét

Adélka moc ráda fotí a asi nejraději sebe, tak jedna malá ukázka. Foťák, kterým fotím je Adélky, ale je to moc hodná holka, tak mi ho občas půjčuje. 

Na maminkách

V pondělí dopoledne jezdíme s holkama "na maminky" . Adélka tam má svoji "paní Hartovou"  a Kájinka časté záchvaty vzteku, protože nemá ostré nůžky, nůž, kafe, cucavé bonóny a jiné zajímavosti. Tak pondělkům zdar.

U babičky

Celý víkend jsem úspěšně studovala, tak o holky se celou dobu staral taťka. Už jsem se na ně moc těšila, za ty dva dny mi přijdou takový rozumnější a šikovnější. A Karolínka už nemá dudlíčka, prej dudu hop a dudu fuj, tak hlavně vydržet. 

V sobotu byli u babičky na malinách.